Jutský kůň

14. května 2006 v 10:39 |  plemena koní
Velká vytrvalost jutského koně Dánský chladnokrevník, jutland, se na Jutském poloostrově chová od něpaměti. Ve dvanáctém století byl válečným koněm, proslulým mohutnou stavbou, díky které dokázal nosit obrněné rytíře a vydržet všechny těžkosti válečného tažení.
Původ
Jak se zdá, podílele se jutland na vzniku německého šlesvického koně a příliv dánské krve va dvanáctém století tomuto plemeni velmi prospěl.
Důležitým bodem ve vývoji jutlandského koně bylo křížení s clevelandským hnědákem a jeho příbuzným yorkshirským kočárovým koněm. Výrazný vliv však měl Oppeheim LXII, tmavý suffolský razák (punch), dovezený do dánska v roce 1860. Až dodnes je patrná blízká příbuznost suffolka, jutlanda a šlesvického koně.
Nejvýznamější krevní linii jutského koně založil Oldrup Munkedal, jeden z mnoha potomků Oppenheima LXII. Choven nejlepších jutských koní proslulo okolí Viborgu, Randersu a Thistedu.
Charakteristika
Velká vytrvalost jutského koně a jeho mimořádně učenlivá povaha z něj činí ideálního pracovníka v tahu a v zemědělství. Bohužel, počet těchto příjemných a přitažlivých chladnokrevníků v posledních letech prudce klesá díky mechanizaci. Ovšem, dosud se užívá k dopravě uvnitř města, je stále ceněn jako ochotný pracant.
Často se objevuje na výstavách a občas ho zahlédneme i při práci na poli.
STAVBA TĚLA
Hlava: Jutland si nečiní nárok na ušlechtilý půvad hlavy. Je těžká, ale ne nevzhledná a není podobná obrazu dávného primitivního předka, lesního koně. Výraz je přívětivý a obráží učenlivou a povilnou povahu plemene. Na druhé straně prozrazuje vzhled jutlanda přímé vztahy k suffolskému punchovi. Krev clevelandského hnědáka zavedená do chovu se již na venek neprojevuje.
Tělo: Kompakní stavba těla prozrazuje vztahy tohoto plemene k suffolkovi jasněji než cokoliv jiného. Je význačná mimořádnou hloubkou hrudníku.
Hřbet: Hřbet je krátký, široký amohutný, dodává kompaktní vzhed celému tělu. Kohoutek je poměrně plochý a široký, což je celkem obvyklé u evropských chladnokrevníků.
Záď: Podobně jako u předka suffolského koně, je i záď jutlanda neobyčejně pěkná a kulatá. Je masivní a velice svalnatá.
Nohy: Nohy jsou krátké, s mohutným rousem, který se chovatelé pokoušejí odstranit. Některá zvířata mají nedostatečně pevné a silné klouby.
Rousy:Příliš bohaté rousy na nohách těžkých koní se považují za příčinu obtíží, zejména vlhkých noh (ukzémů) a otoků spěnek.
Kopyta: Kopyta jsou obyčejně dobrá, i když ne tak dobrá jako u suffolka a zdaleka se dokonalostí nemohou rovnat šlesvickému koni.
Zbarvení: Nápadné zbarvení jutlanda je nepochybně odvozeno od suffolka. Typickou barvou plemene je tmavě ryzá s hřívou a ocasem barvy Inu. Toto pravidlo má jen velmy málo vyjímek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Andrea Andrea | 28. května 2006 v 10:25 | Reagovat

super koně

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama