muslimové a zvířata

29. května 2006 v 17:49 |  Náboženství a zvířata
Muslimové a jejich vztah ke zvířatům
Islámnás učí zásadám našeho náboženství a to duchovním i materiálním. Islám je především způsob života na tomto světě, jak nám ukázal náš prorok Muhammad (NBŽM), který zahrnuje nejen naše chování k ostatním lidem, ale i ke všemu živému.

V Koránu i Prorokových výrocích najdeme mnoho veršů, které muslimům určují, jak se mají ke zvířatům chovat a zacházet s nimi. Často se lidé ze Západu podivují a někdy i odsuzují zcela praktický přistup ke zvířatům. To však neznamená, že my muslimové nemáme k těmto živým tvorům žádný vztah. Je pravda, že nemá tento vztah či cit nic společného se západním pojetím zvířete jako domácího mazlíčka, rovnoprávného člena rodiny a rozmazlovaného jako by byl malým dítětem. Často právě to, že lidé povýšili zvířata na své společníky a dali jim přednost před dětmi, vede k sobeckosti a povrchnosti celé společnosti.

Vztah nás muslimů ke zvířatům je jiný. Nesmí se pro nás stát náhradou za naše lidské společenství. Bůh dal člověku jedinečné místo a dal mu zemi i s její přírodou k užívání a k ochraně a tak se musíme ke zvířatům a nejen k nim chovat podle vzoru našeho Proroka (NBŽM) a Božích nařízení. Zvířata nám byla dána k užitku, abychom se o ně starali a vážili si jich. Proto nám Bůh zakázal je trýznit, zneužívat je nebo bez důvodu zabíjet.
"A stvořil koně, mezky a osly, abyste na nich jezdili, i jako ozdobu - a On tvoří i věci jiné, o nichž vy nevíte." Súra Včely 16:8
Ibn cUmar (NBS) vyprávěl, že šel kolem nějakých mladíků z kmene Qurajšovců, kteří vzali ptáka a stříleli do něj svými šípy. Když uviděli Ibn cUmara, rozprchli se. Ibn cUmar řekl: "Kdo to udělal? Posel Boží (NBŽM) věru proklel toho, kdo si vzal něco, v čem je duch za terč."
Společníci proroka Muhammada (NBŽM) však vzpomínali i na jinou příhodu, v které jednoho dne obdivovali ženu, která se modlila, postila a dodržovala všechny náboženské úkony. Pomysleli si jaká velká odměna ji za to očekává. Prorok Muhammad (NBŽM) jim však k jejich překvapení řekl, že půjde do pekla. Jeho společníci se zaraženě optali na důvod. Prorok (NBŽM) jim odvětil, že tato žena půjde do pekla, protože uvěznila kočku, nedala jí jíst a nechala ji zemřít.
Ibn cAbbás (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM) spatřil osla ocejchovaného na tváři a zavrhl to. Pravil: "Při Alláhovi, neoznačkuji ho, než na nejvzdálenějším místě od tváře." Poručil přivést svého osla a ten měl cejch vypálený na zadku. On byl první, kdo vypaloval cejch na zadek.

Vidíme, že islám ochraňuje zvířata před zbytečnou smrtí, před trýzněním či mrzačením. A nejen to, existují další ustanovení podle nich jsou určeny přesně způsoby jak zvíře usmrtit [správná poloha, způsob provedení, aby se zvíře netrápilo, aby nevidělo nůž apod.] Stejně jako jejich zabíjení pro potravu tak i jejich lov má svá pravidla, která zdůrazňují že smrt jim nemá způsobit zbytečné utrpení a bolest. Muslim by nikdy neměl zabíjet pro svou zábavu a potěšení, ale pouze pro nevyhnutelnou potřebu (MOJE POZN. Proto fundamentalistický Talibán zakázal psí zápasy, nyní zase jsou povoleny) jako zdroj potravy nebo materiálu pro výrobu např. oděvu.
Prorok Muhammad (NBŽM) zakázal zabíjení zvířat, výjimku tvoří případ, kdy by sloužily jako potrava. Prorok (NBŽM) také řekl: "Kdo zabil vrabce zbytečně, zažaluje ho ten vrabec Bohu v Soudném dni a poví: "Bože tento člověk mne zabil zbytečně a nezabil mne pro nějaký užitek".
A jak je to s chováním domácích mazlíčků? Rozhodně muslimové nemají potřebu si ze zvířat činit domácí mazlíčky neboť dobře víme, kde je jejich místo a kde je jim mnohem lépe než v našich domech. Co se týká psů, ti jsou považováni za natolik nečisté, že do domu kde přebývají nevstupují andělé. Ale to neznamená, že bychom k nim zaujímali negativní postoj. Víme, že jsou určité okolnosti a práce, které vyžadují jejich asistence. Jistě i pro psa stejně jako pro většinu zvířat je lepší, mohou-li se těšit určité volnosti a chovat se podle své přirozenosti a ne být uzavřeni v malých prostorech bez kousku přírody a čekat na návrat svých majitelů.
Pravil Ibn cUmar (NBS), že slyšel Posla Božího (NBŽM) jak říká: "Kdo si drží psa - kromě loveckého nebo pasteveckého - tomu z jeho odměny každý den ubydou dva karáty."
Prorok Muhammad (NBŽM), vyprávěl svým společníkům příběh o muži, který našel žíznivého psa, který se trápil tak, že jedl od žízně zem. Muži přišlo psa líto. Tak ho vzal ke studni, vyzul si svou obuv, nabral do ní vodu a dal psovi napít, za což se mu Bůh odměnil odpuštěním jeho hříchů. Prorokovi společníci si tento příběh poslechli a zeptali se zadumaně: "A to máme za pomoc zvířatům odměnu, Posle Boží?" Prorok (NBŽM) odvětil: "Za pomoc všemu, v čem je život, je odměna".

Pravidla zacházení se živými tvory se datují od ranného období islámu. První chalífové, kteří stáli v čele islámského státu po smrti Proroka Muhammada (NBŽM), se těchto zásad drželi a vážili si každého života, který Bůh Nejvyšší stvořil. První chalífa po Prorokovi Abú Bakr (NBS) nařizoval svým vojskům než vytáhli do boje: "...aby nezrazovali, nepodváděli, nevykořisťovali, nepřeháněli v odplatě, nezohavovali mrtvoly, nezařízli žádného berana anebo velblouda, jedině jak by to bylo k jídlu." A nakonec jim pravil: "A když by jste přišli k lidem, kteří se věnují uctívání Boha v chrámech (myslel tím věřící židy a křesťany), tak je nechejte při tom, čemu se věnují."

Jak vidíme, zakazovalo se ubližování zvířatům, ničení a devastování přírody i všeho živého. Stejně i my bychom se měli řídit tím, co přikazuje Korán, Prorok Muhammad (NBŽM) a jeho následovníci. Korán i Prorokovy výroky v nás pěstují úctu ke všemu, co je okolo nás, abychom si toho vážili a zbytečně tím neplýtvali.
Halal
Tradice kontra humánnost
Stravovací předpisy ortodoxních židů a muslimů zakazují konzumaci masa zvířete, které nebylo v okamžiku porážky zdravé a nehýbalo se. Omráčení před podříznutím je tedy nepřijatelné. Původní myšlenka tohoto příkazu byla pravděpodobně v zákazu konzumace masa z nemocných zvířat a z mršin. V době, kdy se toto nařízení do židovských a muslimských zákonů dostalo, šlo patrně o nejhumánnější alternativu.
Pobouření muslimů a židů v Británii vyvolalo vyhlášení vlády, že zakáže tradiční způsob zabíjení zvířat bez omráčení. Prodlužovat umírání rituálně zabíjených zvířat je nehumánní, tvrdí zpráva odborníků pro britskou vládu.

Komise, která měla určit, zda je muslimský(halal) a židovský(košer) rituál zabíjení zvířat humánní, došla v roce 2003 k závěru, že tradičním muslimským a židovským způsobem porážky zvířat, tedy bez omráčení, se zvířatům způsobuje nepřípustné utrpení. Tomu je podle rady nutno zabránit.

Rozhodnutí komise vyvolalo mezi představiteli muslimských a židovských organizací v Británii velkou bouři nevole. Se zákazem tisícileté tradice náboženské porážky zvířat se prý nehodlají smířit.
Tvrdí, že v Evropské unii se sice zvířata bez omráčení zabíjet nesmí, ale je tu výjimka, jež se týká rituálu zabíjení zvířat u muslimů a židů.

Britští muslimové a židé si tak hrozby zákazu vysvětlují po svém komise je jednoduše předpojatá vůči vyznavačům nekřesťanských náboženství. "Jak vůbec můžeme mluvit o společenství mnoha kultur (v Británii), když se zakáže jedna ze základních věcí způsobu života židů," rozčiluje se Neville Nagler. Masood Khawaja, šéf Halal Food Authority, zase prohlásil, že když vláda rituální porážky zvířat skutečně zakáže, "rozčílí to muslimy nejenom v Británii, ale na celém světě".
Členové židovské a muslimské komunity sází vše na to, že britská vláda kontroverzní zákaz rituální porážky nakonec nevydá. Doporučení zákazu už totiž v osmdesátých letech jednou zamítla.

16. března se slaví muslimský svátek Aid el-kebir. Svátek Aid el-kebir připomíná věřícím muslimům legendární čin Bohem vyzvaného patriarchy Abraháma (pro muslimy Ibrahíma), aby svou víru stvrdil obětí syna Izáka. Vida Abrahámovo odhodlání příkaz splnit, Bůh své přání změní a místo Izáka se spokojí s tučnou ovcí. Na počest této starozákonní události náboženský obyčej vyzývá hlavu každé muslimské rodiny, aby o svátku Aid el-kebir podřízla ovci zakoupenou z vlastních prostředků. Např. v dnešní Francii se to většinou odehrává někde na dvorku, ve sklepě anebo v opuštěných dílnách či garážích na předměstí. Podle odhadů francouzkého ministerstva vnitra tak každý rok padne za oběť rituálu 150 000 zvířat. Údaje zemědělského výboru zabývajícího se chovem a prodejem ovcí jsou ještě vyšší a pohybují se v rozmezí 400 000 až 600 000 kusů.
Na vládní instituce totiž tlačí hnutí ochránců zvířat, legislativa Evropské unie, ale i vlastní hygienické a daňové předpisy. Ochráncům zvířat se samozřejmě nelíbí hromadné podřezávání němých tváří. Vedle známého sdružení Brigitte Bardotové ( Brigitte Bardotovou odsoudili za vyvolávání rasové nenávisti. Francouzská justice odsoudila herečku za vyvolávání rasové nenávisti, a to k pokutě 30 000 franků. Osudným se jí stal Otevřený dopis mé ztracené Francii z roku 1999. V něm totiž kritizuje počet muslimských imigrantů ve Francii, jejich zvyk podřezávat ovce a počet mešit v zemi, její stránky ZDE ). požádala nedávno Evropskou komisi i Britská královská společnost ochrany zvířat, aby bylo zahájeno řízení proti Francii, jež po této stránce nerespektuje směrnici EU z roku 1995, která zakazuje provádět rituální porážku dobytka mimo oficiální jatka. Nesmlouvaví jsou i hygienici. Zkrvavené popelnice plné ovčích hlav a vnitřností, jež po svátku Aid el-kebir lemují ulice arabských čtvrtí, nejsou jediným důvodem jejich znepokojení. Na francouzských jatkách se jako preventivní opatření před nemocí šílených krav automaticky vyřazují z dalšího zpracování rizikové části každého dobytčího těla, například oči, mozek, mícha, což u pokoutních porážek nelze s jistotou zaručit. Jak z této šlamastiky vybruslit a nevyvolat přitom nepokoje mezi islámskou menšinou?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mmm mmm | 15. prosince 2006 v 23:02 | Reagovat

to je hnusné ! (ne tvuj blog ,ale to co dělají s tema zviratama !!!)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama