Říjen 2006

Bernský salašnický pes

27. října 2006 v 23:09 plemena psů

Bernský salašnický pes (Berner Sennenhund)

ANGLICKÝ NÁZEV:
Berner Sennenhund; angl.: Bernese Mountain Dog
PŮVOD:
Známý již ze středověku. Je nejpopulárnější ze všech alpských psů Švýcarska. Odvozuje se od římských Molossů a místních pracovních psů. V horských oblastech Švýcarska byl po dlouhá staletí pomocníkem pastevců, hlídačem stád, honákem i tahounem. Dnes výborný společenský a rodinný pes, který dokáže i hlídat.
POPIS:
Vyšší střední pes mohutné stavby těla, výška v kohoutku je 58 až 70 cm, hmotnost okolo 45 kg. Pevná kostra je tělo obdélníkového formátu (9:10), má rovný hřbet a hluboký hrudník, dosahující alespoň k loktům. Hlava se značí silnou lebkou a středně dlouhým čumákem. Přechod od čela k čumáku je hluboký. Oči tmavé, mandlového tvaru, uši středně velké, vysoko nasazené, trojúhelníkové. Ocas dlouhý, sahající až pod hlezna, bohatě osrstěný. Nemusí být ohnutý nebo zatočený na záda. Tlapy jsou krátké a kompaktní. Srst volná, docela dlouhá, může být mírně zvlněná. Zbarvení černé s rezavým nádechem (na šíji, nad očima, tlapách a hrudi) s bílými znaky.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 64 až 70 cm, ideal je 66 až 68 cm.
Fena má v kohoutku 58 až 66 cm, ideal je 60 až 63 cm.
VÁHA:
Kolem 45 kg.
SRST:
Srst je hustá, volná, celkem dlouhá, většinou mírně zvlněná. Zbarvení černé s rezavým nádechem (na šíji, nad očima, tlapách a hrudi) s bílými znaky.
CHARAKTER:
Velice nádherný a chytrý pes, s charakterem budoucího dříče. Živý, silný a vytrvalý lovecký pes s výborným čichem. Povaha odpovídá ušlechtilému zevnějšku, je tichá, klidná, jemná, k pánovi a jeho rodině velmi přátelská a oddaná, k cizím spíše uzavřená. Veškerá výchova musí probíhat bez sebemenšího náznaku hrubosti, jinak se pes stává plachým. Tento pes je použitelný jako honič i barvář. Někdy je chován i jako příjemný společník. Na celém světě získal popularitu jako nádherný výstavní i domácí pes, oddaný přítel a miláček rodiny. Dobře se snáší s dalšími domácími zvířaty. Klidný, dobromyslný a vlídný pes. Je sebejistý, nebojácný, přátelský ke všemu živému. Přesto z něj lze vychovat i dobrého hlídače.
Měl by být celoročně ubytován venku, neboť potřebuje dostatek prostoru. Jeho výchova není náročná.
PÉČE:
Srst vyžaduje pravidelnou, i když časově ne příliš náročnou péči.

http://www.cokl.cz/public/Image/sekce-data-59/557px-berner_schmal.jpghttp://www.podlanovkou.com/Obrazky/ruzne/barnabas%20III.jpghttp://www.ckrumlov.cz/obr/aktual/region/13374.jpg
Obrázek “http://www.desktop-wallpapers.org/pets/dogs/bernese-mountain-dog-400.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.boxer.cz/fcidve/bernak/bernak/amigochcewiecej.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.cz-pes.cz/inzerce/t2340701182790999.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.boxer.cz/fcidve/velsvypes/velsvypes.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

plazi 3

8. října 2006 v 14:05 Africká zvířata

Mamba zelená (Dendroaspis viridis Hallowell, 1844)


Mamba zelená

Výskyt

Západní Afrika. Obývá galeriové lesy, stromové a křovinaté savany.

Fyzický popis

Mamba zelená (západoafrická), je štíhlý had. Její barva je jasně zelená. Kůže mezi šupinami je černá. Štítky na hlavě a šupiny na ocase jsou černě lemované. Oči jsou hnědé. Břicho je světle zelené. Jed mamby zelené je složen z více složek a je velmi prudký. Převládají neurotoxiny, které působí na mozková a míšní centra nervového systému. Další složky jsou hemolyzíny, které rozkládají červené krvinky a antikoaguliny zpomalující srážení krve. Její jedové zuby jsou pevné a nesklápějí se jako u zmijovitých hadů a nazývají se Proteroglypha. Jsou to silně rýhované jedové zuby umístěné v přední části horní čelisti. Hluboká rýha je ze stran spojena v jakýsi svár a tvoří tak kanálek, kterým po uštknutí proudí jed.

Chování

Mamba zelená je stromový had s denní aktivitou. Na zem slézá velmi málo. Ve větvích stromů se díky štíhlému tělu pohybuje velice snadno a rychle. Je to ostražitý a opatrný had, není tak agresivní jako mamba černá. Při nebezpečí se skrývá ve větvích, kde je téměř nevivitelná.

Potrava a lov

Loví hlavně ptáky a malé savce. Dokáže mistrně vybírat hnízda snovačů, kteří hnízdí na koncích větví.

Rozmnožování

Je to vejcorodý had. Mladé mamby po vylíhnutí měří 35-45 cm.

Ohrožení a ochrana

Běžný druh.

Váhy a míry

délka 140-240 cm
hmotnost

Biologická data

inkubacepočet vajeczuby pevné přední - Proteroglyphajed neurotoxickýdélka životaaktivita denní

Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/392_mamba-viridis.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/393_mamba-zelena.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Zmije gabunská (Bitis gabonica Duméril, Bibron & Duméril 1854)

Zmije gabunská

Výskyt

Od rovníkové Guinee a Nigérie, přes Angolu a Středoafrickou republiku do jižního Sudánu, Zimbabwe a Mozambiku. Žije v tropických pralesech, horských a suchých opadavých lesích. Nemá ráda otevřené krajiny.

Fyzický popis

Je to největší zmije. Její tělo je velmi tlusté a zavalité. Má velkou tojúhelníkovitou hlavu. Různé vzory na jejím těle připomínají přesýpací hodiny a mají barvu od béžové až světle hnědé po tmavě hnědou. Toto zbarvení se zdá velice nápadné mimo její přirozené prostředí. Když je to tiž ve svém prostředí zahrabaná v listí, je velice těžké ji spatřit, její zbarvení je dokonalá kamufláž. Pohybuje se nejčastěji jako píďalka. Její jedové zuby jsou stavitelné a jsou typu Solenoglypha. Dosahují délky až 5.5 cm a jsou nejdelší ze všech hadů na světě.
Tyto zuby jsou duté, bez rýh a připomínají injekční stříkačku. Mají dva otvory, z nichž horní dosedá na jedové žlázy a dolní vypouští jed do těla oběti. U všech hadů se zuby ulamují a dorůstají nové. V klidu leží položené na patře a v při kousnutí se vztyčí a zakusují se do těla oběti. Jed zmijovitých hadů je převážně hemorrhagický - ničí tkáňové buňky, způsobuje srážení krve a ničí buňky vnitřních vrstev krevních cév.

Chování

Je to vcelku klidný had, s obrovským množstvím jedu.

Potrava a lov

Je to líný a pomalý had. Loví savce, ptáky a plazy. Na kořist čeká v úkrytu a po jejím přiblížení následuje bleskurychlý útok. Zmije gabunská svoji oběť po uštknutí nepouští. Polyká kořist od hlavy.

Rozmnožování

Během období rozmnožování mezi sebou samci bojují.

Ohrožení a ochrana

Váhy a míry

délka 100-200 cm hmotnost až 20 kg

Biologická data:

inkubace počet vajec 15-60 zuby stavitelné - Solenoglypha jed hemorrhagickýObrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/91_zmijegabunica02.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/92_zmijegabonviper07.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Zmije útočná (Bitis arietans Merrem, 1820)

Zmije útočná

Výskyt

Nejrozšířenější jedovatý had Afriky. najdeme ji v jižním Maroku, Súdánu a stepních oblastech téměř celé Afriky. Obývá všechna prostředí kromě horských lesů a pouští.

Fyzický popis

Zmije útočná je tlustý a silně stavěný had s trojúhelníkovou hlavou. Zbarvení je žlutohnědé až světle hnědé s černými skvrnami a samec bývá jasněji vybarven. Spodek těla je žlutavý nebo okrový. Pohlavní dimorfismus je u této zmije výrazný. Samci jsou delší, subtilnější a mají delší a užší hlavu. Mají až 2x delší ocas než samice.

Chování

Při ohrožení je to agresivní a útočný had. Nafoukne tělo do dvojnásobného objemu, zvedne do vzduchu hlavu a přední část těla, kterou vytvoří tvar písmena S a silně syčí. Jinak je poměrně líná, přes den leží někde v křoví a nebo trávě a teprve po setmění vyvíjí nějakou aktivitu.

Potrava a lov

Loví ptáky, plazy a drobné savce. Na kořist číhá a pak prudce zaútočí. Do rány vstřikuje velké množství jedu.

Rozmnožování

Zmije útočná je vejcoživorodá.

Ohrožení a ochrana

Není ohrožena.

Váhy a míry

délka 80-120 cm hmotnost

Biologická data

inkubace počet vajec 20-40, někdy i 157 zuby stavitelné - Solenoglypha jed hemorrhagický aktivita převážně nočníObrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/110_zmije-utocna-bitis-arientans-01.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/111_zmije-utocna-bitis-arietans.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/113_zmije-utocna-bitis-arietans-01.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

plazi 2

8. října 2006 v 14:05 Africká zvířata

Krajta písmenková (Python sebae)

Krajta písmenková

Výskyt

V travnatém a křovinatém porostu východní Afriky. Žije v křovinách na březích řek, ve skalních jeskyních a termitištích.

Fyzický popis

Krajta písmenková je velký had, který podle různých zdrojů může dosahovat délky až 700 cm. Na těle má nepravidelné skvrny připomínající egyptské hyeroglify a odtud pochází i její české jméno. Kolem tlamy má rozmístěny termoreceptory, které rozpoznají i minimální pohyby teploty až 0.02 stupně Celsia. Tyto receptory používá při lovu.

Chování

Krajta písmenková je největším hadem Afriky. Je aktivní převážně v noci a je velmi agresivní.

Potrava a lov

Krajta loví různé plazy a savce. Velikost kořisti je závislá na velikosti hada. V dospělosti je schopná zabít a pozřít díky roztažitelné spodní čelisti i velké savce jako např. antilopy, opice atd. Kořist polyká jako všichni hadi od hlavy a polkne zvíře, které má i několikrát větší obvod než had sám. Jsou známy i útoky na člověka. Je to jedna z mála krajt, která po neúspěšném útoku pronásleduje na vzdálenost několika desítek metrů kořist, kterou se jí nepodařilo dobře uchopit. Vydrží velmi dlouho bez potravy, v jedné zoo zaznamenali půst, který trval 570dnů.

Rozmnožování

Páření trvá dlouho, někdy i několik hodin. Samci rozeznávají samice podle pachu, který vydává zvláštní pachová žláza. Samice klade 20-100 vajec a hnízdo hlídá, omotá je svým tělem a udržuje tak vhodnou teplotu uvnitř hnízda. I když jsou hadi studenokrevní, tak samice chvěním svalů vytváří vyšší teplotu svého těla než je teplota okolí. Mladí hadi po vylíhnutí měří kolem 70 cm a jsou po vylíhnutí a prvním svlečení ihned schopni lovu.

Ohrožení a ochrana

Krajty jsou na mnoha místech vyhubeny. Byly loveny kvůli kůži a také proto, že se jí lidé báli díky jejím velkým rozměrům.

Váhy a míry

délka až 700 cm hmotnost přes 100 kg

Biologická data

inkubace 2 měsíce i déle počet vajec 20-100 pohlavní dospělost 2-4 roky délka života až 30 let aktivita převážně noční

Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/180_krajta-pismenkova-python-sebae-1.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/182_krajta-pismenkova-python-sebae4.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/224_krajta-pismenkova-lebka.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/420_krajta-pismenkova-rock-python-mouth.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus)

Krokodýl nilský

Výskyt

Krokodýl nilský je rozšířen témeř v celé Africe kromě severozápadní a jihozápadní časti. Najdeme ho všude tam, kde je tekoucí a nebo stojatá voda nebo močály.

Fyzický popis

Krokodýl nilský má šedé až tmavě olivové zbarvení prokládané světlejšími místy. Tělo je široké a mohutné a hřbet i ocas jsou pokryty hrbolky a výstupky. Hlava je oproti aligátorovi úzká a dlouhá a podle některých zdrojů váží u velkých samců 90-100 kg. Oči, uči a nos má krokodýl v jedné rovině a když je ponořený, tak jsou z něj vidět jen tyto části hlavy, zbytek těla je pod vodou. Jeden z rozdílů mezi aligátorem a krokodýlem je ten, ze při zavřené tlamě má krokodýl na spodní čelisti viditelný 4 zub. Krokodýl má 64-68 špičatých zubů a může s nimi pouze kousat a trhat, nemůže žvýkat. Krokodýlům se zuby vyměňují jako žralokům, když se nějaký vylomí, je nahrazen zubem, který vyrůstá pod právě vylomeným. Na rozdíl od žraloků, kteří mají zuby v několika řadách za sebou, krokodýli mají nové zuby pod starými jako naskládané kornoutky zmrzliny na sobě. Samec je větší než samice. Krokodýl se pohybuje ve vodě pomocí mohutného ocasu, který používá i při lovu.

Chování

Krokodýli žijí někdy jako samotáři a jindy ve skupinách. Samci jsou teritoriální, někdy i agresivní a zabíjejí ostatní samce i samice a mladé jedince.

Potrava a lov

Krokodýl je úspěšný predátor, jeho kořistí jsou savci, plazi i ptáci. Dokáže se pomocí silného ocasu vymrštit nad hladinu vody a chytit ptáka sedícího na větvi a stejně tak je schopný zabít například buvola, antilopu, jiné krokodýly a také jiné predátory jako lvy, hyeny, levharty, kteří se přisli napít do jeho loviště. Jsou zaznamenány i případy, kdy zabil mladého hrocha a slona. Větší kořist loví tak, že se k ní pomalu přikrade pod vodou a pak pomocí ocasu prudce vyrazí a nic netušící oběť chytí za nohu, tělo nebo hlavu a okamžitě se ji snaží stáhnout pod vodu, kde ji utopí. Když jdou poblíž další krokodýli, tak se okamžitě připojují a kořist roztrhají na kusy. Krokodýl totiž nemůže žvýkat a tak polyká kusy masa nebo těla svých obětí. Dělají to tak, že se zakousnou do těla a otáčí se prudce kolem své osy a vyrvou tak z těla kus masa nebo oddělí končetiny od těla. Krokodýl má obrovskou sílu stisku, byl naměřen stisk o síle 1300 kg, ale na druhou stranu je možné lidskýma rukama udržet jeho čelist zavřenou, protože svaly které čelist otevírají jsou slabé.

Rozmnožování

Samci bojují o samice v období páření a při namlouvání vydávají hluboké zvuky, které jsou schopny rozvířit hladinu kolem samcova těla, které je přitom prohnuto do tvaru luku. Hlava a ocas jsou přitom nahoře. Samice si pak vyhrabe na vhodném písčitém místě jámu asi 50 cm hlubokou. Toto hnízdo může být i v blízkosti ostatních. Doba kladení vajec závisí na geografických a klimatických podmínkách. Samice naklade 20 až 80 vajec, podle její velikosti. Vejce jsou velké v průměru 8 x 6 cm. Vejce zahrabe a přikryje. Celou dobu inkubace, tj. asi 75 - 100 dní se zdržuje v blízkosti hnízda a hlídá je před ostatními predátory jako je varan, člověk, hyena atd. Po vylíhnutí malí krokodýlci vydávají zvláštní zvuky, které přivedou matku a také predátory. Matka je pak odnáší v tlamě z hnízda do vody. Při této činnosti byli pozorováni jak samice tak samec, samci ovšem někdy mláďata požírají. Společně někdy pomáhají malým krokodýlům z vaječné skořápky. Samice je nějakou dobu hlídá i ve vodě. Mladí se zpočátku sdružují, později se rychle osamostatňují.

Způsoby komunikace

hlasová:
čichová:
tělesná:

Ohrožení a ochrana

Běžný druh.

Váhy a míry

délka 3-6 m hmotnost až 1000 kg

Biologická data

inkubace 75-100 dnů počet vajec 20-80 pohlavní dospělost samec při délce 3.1 m samice při délce2.6 m délka života v přírodě kolem 50 a v zajetí až 80 let sociální jednotka skupina aktivita převážně denní

Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/98_krokodcroco.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/100_krokodcrocodile-6-big.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/102_krokodyl-lebka.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/104_krokodyln.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/333_kopie-krokodyl16.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/334_krokodyl12.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Mamba černá ( Dendroaspis polylepis)


Mamba černá

Výskyt

Od Senegalu, přes východní Afriku až po JAR. Vyskytuje se v polopouštích, travnatých a křovinatých oblastech a stromových savanách, můžeme ji ovšem najít i ve skalnatém terénu.

Fyzický popis

Mamba má štíhlé tělo a může ho až do 1/2 zvednout nad zem. Navzdory svému jménu není mamba černá, ale její barva se mění od odstínů šedé po olivověhnědou až černou. Spodek těla je světlejší než vršek. Černý má vnitřek tlamy, který je krásně vidět, když mamba hrozí a varuje před napadením. Jed mamby černé je složen z více složek a je velmi prudký. Převládají neurotoxiny, které působí na mozková a míšní centra nervového systému. Další složky jsou hemolyzíny, které rozkládají červené krvinky a antikoaguliny zpomalující srážení krve. Její jedové zuby jsou pevné a nesklápějí se jako u zmijovitých hadů a nazývají se Proteroglypha. Jsou to silně rýhované jedové zuby umístěné v přední části horní čelisti. Hluboká rýha je ze stran spojena v jakýsi svár a tvoří tak kanálek, kterým po uštknutí proudí jed.

Chování

Je to největší a nejobávanější jedovatý had Afriky. Mamba je bleskurychlý a hbitý had a na krátkou vzdálenost vyvine rychlost přes 20 km/h. Je aktivní převážně ve dne a v noci se ukrývá v různých dírách a křovínách. Na rozdíl od mamby zelené ji běžně můžeme najít nejen na stromech a keřích, ale zcela běžně i na zemi. Je poměrně plachá, ale v okamžiku ohrožení okamžitě útočí a je známá tím, že kouše opakovaně. Její jed je velmi silný a člověk citlivý na její jed může bez podání séra zemřít do několika minut.

Potrava a lov

Loví drobné savce, plazy, ptáky. Kořist vyhledává čichem. Po té následuje bleskurychlý útok a uštknutí při kterém proudí zuby jed do těla oběti. Jed obsahuje i trávicí enzymy a tak je kořist částečně natrávena už při polykání. S polykáním začíná od hlavy. Jako všichni hadi nemá pevně spojené poloviny spodní čelisti a tak při požírání kořisti pozře i mnohem větší kořist než je její objem.

Rozmnožování

V období rozmnožování mezi sebou samci zápasí o samice a právo k páření. Souboje jsou rituální a nedochází při nich k vážným zraněním. Samci do sebe zaplétají těla a snaží se jeden druhého přitlačit k zemi. Vítěz se pak páří se samicemi ve svém teritoriu. Samice naklade 10 - 17vajec, nejčastěji do podzemních hnízd. Vejce mají měkkou kožovitou skořápku. Mláďata mamby černé jsou hned po vylíhnutí samostatná a měří 40-65 cm a mohou ihned lovit.

Ohrožení a ochrana

Mamba není uvedena na seznamu chráněných druhů.

Míry a váhy

délka 2-4.5m hmotnost 1-2 kg

Biologická data

počet vajec 10-17 inkubace 65-80 dnů zuby pevné přední - Proteroglypha jed neurotoxický

Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/45_black-mamba1-jpg.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/46_black-mamba.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/47_dendroaspis-polylepis.jpeg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Plazi

8. října 2006 v 13:57 Africká zvířata

třída Plazi (Reptilia)

Abecední přehled zvířat, které do této kategorie kategorie patří:
Bojga africá, Kobra černá, Kobra černokrká, Kobra egyptská, Kobra kapská, Krajta královská, Krajta písmenková, Krokodýl nilský, Mamba černá, Mamba zelená, Vejcožrout africký, Zmije gabunská, Zmije útočná

Bojga africká (Dispholidus typus)

Bojga africká

Výskyt

Afrika jižně od Sahary. Nejčastěji ve stromovém nebo křovinatém porostu.

Fyzický popis

Bojga neboli boomslang, je velice štíhlý had. Dospělí jedinci mají vysoce variabilní zbarvení od zelené, přes hnědou až po černou. Samci jsou výrazněji zbarveni. Na poměrně malé hlavě zaujmou velké oči.

Chování

Bojgu najdeme nejčastěji na stromech, ale není neobvyklé ji najít i na zemi. Je to jeden z nejjedovatějších afrických hadů. Při ohrožení nafukuje krk a bez váhání kouše.

Potrava a lov

Bojga loví nejčastěji ptáky a plazy. Na kořist nehybně číhá a pak prudce vyrazí k útoku a zakusuje se, má poměrně malé jedové zuby a proto vpravuje co možná nejvíc jedu do kořisti žvýkáním. Vykrádá i ptačí hnízda vysoko v korunách stromů.

Rozmnožování

Ohrožení a ochrana

Váhy a míry

délka až 200 cm hmotnost

Biologická data
inkubace počet vajec 10-14 zuby zadní - Opistoglypha jed aktivita

Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/160_bojga12.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/161_bojga-boomslang.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/162_bojga-boomslang1.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/164_bojga11.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/377_bojga-africka-dispholidus-typus.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/378_bojga-africka.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Kobra černokrká (Naja nigricollis)


Kobra černokrká

Výskyt

Po celé Africe od Sahary na jih. Žije na savanách, v křovinatých a skalnatých oblastech.

Fyzický popis

Je to štíhlý a menší druh kobry. Zbarvení je velmi proměnlivé. Tělo má zbarveno od šedočerné až po černou. Vršek těla bývá jednobarevný a většinou tmavý, ale spodní část má proměnlivé zbarvení od žlutočervené až po šedočernou. Stejně jako ostatní kobry má roztažitelnou kápi, která bývá ze spodní strany od hlavy černo béžově pruhovaná. Má jednu zvláštnost a tou jsou její jedové zuby, kterými může vystřikovat jed. Někdy se nazývají plivající kobry. Jed ve skutečnosti proudí v jedovém zubu pod velkým tlakem a je vystřikován malým otvorem v jeho spodní části. Otvoe je velmi malý a je vysoko nad špičkou zubu. Jed kobry je převážně neurotoxický.

Chování

Při ohrožení kobra vztyčí přední část těla a roztáhne kápi. Pokud nebezpečí nepomine, vystřikuje až na vzdálenost 3 m jed do očí protivníka. Trefuje se bez problémů až do výšky očí člověka. Když se oči ihned nevymyjí, může dojít k oslepnutí. Při kousnutí je pro člověka její jed bez podání séra smrtelný.

Potrava a lov

Kobra černokrká loví malé savce, ptáky a také plazy a jiné hady. Má velmi prudký jed. Na kořist většinou číhá dobře skryta a při jejím přiblížení bleskově kousne. Někdy může kořist na krátkou vzdálenost i pronásledovat.

Rozmnožování

Ohrožení a ochrana

Běžný druh.

Poddruhy

Naja nigricollis nigricinctus
Naja nigricollis nigricollis
Naja nigricollis woodi

Váhy a míry

délka 120-280 cm hmotnost

Biologická data
inkubace počet vajec zuby přední - Proteroglypha jed neurotoxický pohlavní dospělost délka života aktivita


Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/212_kobra-cernokrka-naja.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Krajta královská (Python regius Shaw, 1802)

Krajta královská

Výskyt

Západní a střední Afrika. Obývá tropický les, savany a okolí řek .

Fyzický popis

Krajta královská je malý had se složitými vzorci na celém těle. Zbarvení je tmavě hnědé se světle hnědými až okrovými skvrnami.

Chování

Je to poměrně líný tvor. Je aktivní v noci. Přes den je schovaná v nějakém úkrytu. V případě ohrožení se smotá do klubíčka, proto je také v jiných jazycích nazývána balónová krajta.

Potrava a lov

Kořist nevyhledává. Lehne si např. na větev stromu a čeká až se přiblíží kořist. Kolem tlamy má umístěny termoreceptory, které rozeznají rozdíl v teplotě i 0.02 stupně Celsia. Potom prudce vymrští přední část těla a oběť omotá smyčkami svého těla. Menší kořist hned polyká. Loví mensí savce a jiné obratlovce.

Rozmnožování

V období páření samci bojují o samice. souboje jsou velmi tvrdé, hadi se snaží jeden druhého (bez kousání) přitlačit k zemi. Vítěz se páří se samicí. tento rituál může trvat i několik dní. Vejce jsou v poměru k velikosti krajty velká, měří zhruba 7 x 5 cm. Mláďata ihned po vylíhnutí a prvním svlečení aktivně přijímají potravu.

Ohrožení a ochrana

Běžný druh.

Váhy a míry

délka až 190 cm
hmotnost

Biologická data

inkubace 65-72 dnůpočet vajec 6-10pohlavní dospělostdélka životasociální jednotka
aktivita

Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/184_krajta-kralovska-python-regius4-jpg.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/186_krajta-kralovska-python-regius-5.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/191_188krajta-kralovska-python-regius2.gif” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

antilopy

7. října 2006 v 13:16 Africká zvířata

podčeleď Pravé antilopy (Antilopinae)

Abecední přehled zvířat, které do této kategorie kategorie patří:
Antilopa skákavá, Antilopa travní, Antilopa žirafí, Antilopa trpasličí, Antilopa zakrslá, Dikdik Kirikův, Gazela dama, Gazela dorkas, Gazela Grantova, Gazela obecná, Gazela písková, Gazela rezavočelá, Gazela Soemmerringova, Gazela Spekeova, Gazela Thomsonova, Oribi, Skálolez

Antilopa skákavá (Antidorcas marsupialis Zimmermann, 1780)

Antilopa skákavá

Výskyt

Najdeme ji na savanách a polopouštích jižní a jihozápadní Afriky, hlavně v zemích Namibie, Botswany, Angoly a JAR.

Fyzický popis

Antilopa skákavá neboli springbok je ladné a rychlé zvíře. Rohy lyrovitého tvaru mají obě pohlaví, které jsou u samic menší a slabší. Srst je krátká a zbarvení je světle pískové až po rezavě hnědou s tmavě hnědým až černým pruhem přes boky. Břicho a vnitřní strany nohou jsou bílé. Na hřbetě má kožní záhyb, který při vzrušení rozevře a má bílou barvu. Hlava je bílá s tmavým pruhem od rohů po čenich.

Chování

Antilopa skákavá je velice společenské zvíře. Tato antilopa, jak už z názvu vyplývá umí velmi dobře skákat a je známa díky svým skokům, při kterých vyskočí jakoby strnule všema 4 nohama najednou do vzduchu, skloní hlavu a záda prohne do kočičího hřbetu a přitom se jí na hřbetě rozevře a zvýrazní bílý pruh od kořene ocasu doprostřed hřbetu, kterým ostatním antilopám dává najevo, že je něco v nepořádku. Někdy ovšem skáče z pouhého rozrušení nebo radosti. Obecně to slouží jako varovný signál. Tyto skoky jsou až 3.5 m vysoké.

Potrava

Různé druhy rostlinstva a trav.

Rozmnožování

Springbok se většinou páří během období sucha. Porody jsou většinou říjnu a listopadu, kdy přichází období dešťů.Březost je přibližně 5-6 měsíců a samice mají mláďata přibližně každé 2 roky. Odstavení mláděte obvykle nastává od 6 měsíců k 1 roku.

Způsoby komunikace

hlasová:
čichová:
tělesná:

Ohrožení a ochrana

Antilopa skákavá je zapsána na červeném seznamu IUCN v kategorii: nižší riziko ohrožení - LOWER RISK (LR), stupeň cd. V 19. století tvořily tyto antilopy stáda o milionových počtech zvířat, dnes tvoří stáda o maximálním počtu 1500 kusů.
Váhy a míry
výška v kohoutku 70-80 cm délka 120-150 cm délka ocasu délka rohů 28-40 cm hmotnost 25-45 kg

Biologická data

délka březosti 5-6 měsícůpočet mláďat 1pohlavní dospělostdélka života 7-9 letsociální jednotka skupinaaktivita denní
velikost teritoria
Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/33_springbok1.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/35_springbok2.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/89_springbok3.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.
Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/406_springbock.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Antilopa žirafí (Litocranius walleri Brooke, 1879)


Antilopa žirafí

Výskyt

Východní Afrika, od severní Tanzanie přes východní Keňu až na sever Keni, část Somálska. Obývá polopouště, savany a suchý křovinatý buš, můžeme ji najít i v nadmořské výšce až 3000 m.

Fyzický popis

Je to štíhlá a ladně vypadající antilopa s nápadně dlouhýma nohama a krkem. Samci mají rohy lyrovitého tvaru. Srst je krátká a jemná. Zbarvení je těla je od pískově žluté po rezavě hnědou. Na bocích je světlejší pruh a břicho a vnitřní strana stehen jsou bílé. Kolem očí má světlý kroužek a na konci ocasu má černý střapec. Má dlouhý žirafě podobný jazyk a velmi pohyblivé pysky.

Chování

Antilopa žirafí neboli gerenuk, žije v párech nebo menších skupinkách, které mají většinou kolem 2-4 členů.

Potrava

Tyto antilopy spásají nejčastěji lístečky akácií, aby dosáhly do větší výšky staví se na zadní nohy a spásájí tak i větve na které menší zvířata nedosáhnou. Dále se živí různými výhonky, listy a pupeny rostlin a keřů. Obývá suché oblasti a obejde se i delší dobu bez vody, protože ji získává z potravy.

Rozmnožování

Samci jsou silně teritoriální a rozmnožují se jen vlastníci teritorii.
Mladí samci tvoří mládenecká stáda.

Způsoby komunikace

hlasová:
čichová:
tělesná:

Ohrožení a ochrana

Antilopa žirafí je zapsána na červeném seznamu IUCN v kategorii: Nižší riziko LOWER RISK (LR), stupeň (cd)
Váhy a míry
výška v kohoutku 70-80 cm délka 140-160 cm délka ocasu 20-35 cm délka rohů 25-44 cm hmotnost 28-58kg

Biologická data

délka březosti
počet mláďat většinou 1pohlavní dospělostdélka života 10-12 letsociální jednotka skupinaaktivita denní
velikost teritoria
Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/208_gerenuk.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/210_gerenuk.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Gazela Grantova (Gazella granti Brooke, 1872)

Gazela Grantova

Výskyt

Vyskytuje ve východní Africe. Najdeme ji v Keni, Tanzánii a Ugandě. Žije na otevřených planinách a v travnaté buši. Preferuje oblasti bez vysoké trávy.

Fyzický popis

Gazela Grantova je jedna z největších gazel. Mají štíhlé tělo a dlouhé nohy. Jsou to ladní a rychlí běžci. Samci jsou větší než samice a obě pohlaví mají rohy, které jsou u samců lyrovitého tvaru, dlouhé a silné a u samic jsou kratší a slabší. Srst je krátká a hladká, má pískově červenavou barvu, na bocích mají samice tmavé pruhy, které u samců nejsou tak výrazné. Břicho až po kořen ocasu a vnitřní strany nohou jsou bílé. Na stehnech má černé pruhy. Bílé pruhy jsou po obou stranách hlavy. Mají velice dobré smysly a využívají na svoji ochranu zrak, čich i sluch.

Chování

Gazely žijí ve stádech většinou o 15-25 kusech. Každý samec se snaží zabrat kus pastviny pro sebe, kterou si pak hlídá jako svoje teritorium. Je to pro něj velmi důležité, protože samice se páří pouze se samci,k teří mají vlastní teritorium. Většina samců zůstává bez teritoria a ti kteří ho vybojovali mají právo na samice a páření. Samci bez teritorií se sdružují do pánských stád a zkouší získat samice

Potrava

Gazela spásá távu a je dobře přizpůsobena pro přežití v období sucha, kdy může okusovat i listí. Nepotřebuje pravidelně pít.

Rozmnožování

Vrcholy rozmnožování v Serengeti nastávají mezi prosincem a únorem a mezi srpnem a zářím.Samice rodí mláďata mimo stádo a asi za 4-6 týdnů se ke stádu znovu připojuje. Mládě je odstaveno zhruba v 6 měsících, ale svazek matka - kolouch přetrvává až do dospívání. Samci se snaží získat co nejvíc samic. Vobdobí páření nedělají téměř nic jiného kromě hlídání samic na svém teritoriu, které může mít kolem 500 m². Při boji o teritorium se snaží vyhnout opravdovému střetu, snaží se vše vyřešit pouhou demonstrací síly. Pokud to nezabere, teprve pak nastává opravdový souboj, při kterém může dojít k vážnému zranění nebo smrti. Stává se, že si soupeři zapletou rohy a nemůžou se od sebe odtrhnout.

Způsoby komunikace

hlasová:
čichová:
tělesná:

Ohrožení a ochrana

Gazela Grantova je zapsána na červeném seznamu IUCN v kategorii: nižší riziko ohrožení- LOWER RISK (LR), stupeň cd.
Váhy a míry
výška v kohoutku 80-95 cm délka 100-150 cm délka ocasu 30cm délka rohů až 80 cm hmotnost 40-85 kg

Biologická data

délka březosti 7 měsíců
počet mláďat většinou 1pohlavní dospělostsamci 3 rokysamice 1.5 rokudélka života 12 letsociální jednotka skupinaaktivita denní
velikost teritoria
Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/69_gazellegrant.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/70_grants.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/72_grantssamice2.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Gazela Thomsonova (Gazella thomsonii Grunther, 1884)


Gazela Thomsonova

Výskyt

Je rozšířena ve východní Africe, ve střední, jižní a jihozápadní Keni a Tanzánii. Žije na travnatých pláních

Fyzický popis

Je to menší druh gazely. Její tělo je štíhlé a je hbitá a rychlá.Samci mají větší a silnější rohy lyrovitého tvaru, samice mají malé růžky. Srst je krátká a tmavší než u gazely Grantovy, s kterou jsou si na větší vzdálenost podobné. Má zlatohnědé až červenohědé zbarvení, na bocích mají obě pohlaví tmavě hnědé až černé pruhy. Břicho a vnitřní strana nohou, jsou bílé. Bílá barva nepřechází přes kořen ocasu. Na horní straně čenichu má podélný černý pruh a kolem očí bílé kroužky navazující na bílé pásy po stranách čenichu.

Chování

Gazely Thomsonovy žijí ve stádech, která můžou mít 200 členů, ale v případě migrace i několik tisíc jednotlivců. Samci jsou silně teritoriální. Tato gazela je často lovena predátory.

Potrava

Gazela Thomsonova spásá z 90% převážně nízkou trávu. Preferuje svěží a zelenou trávu a na rozdíl od gazely Grantovy, je i více závislá na pravidelném pití.

Rozmnožování

Samci si mezi sebou vybojují teritoria a ty pak hájí a hlídají před ostatními samci. Samec bez teritoria většinou nemá nárok na samice, které si vybírají samce s územím a s nimi se pak i páří. Boje bývají tvrdé, samci zpočátku sílu pouze demonstrují, ale nemají vůbec daleko ke skutečnému boji, kdy do sebe soupeři bijí hlavami. Denně bojují, aby si udrželi svoje území. Před samotným pářením je období námluv, které může trvat mezitím 5 a 45 minut. Během této doby samec honí samici než mu samice povolí spojit se s ní. Samice může mít mládě i 2x ročně. Při porodu je samice s mládětem sama a připojí se ke stádu po přibližně 3-4 dnech. Mládě je schopné několik minut po porodu běhat. Odstavuje ho ve 4 měsících.

Způsoby komunikace

hlasová:
čichová:
tělesná:

Ohrožení a ochrana

Je zapsána v červené knize IUCN v kategorii: nižší riziko-LOWER RISK (LR), stupeň (cd). Maso gazely je zdrojem potravy pro domorodce.

Váhy a míry
výška v kohoutku 60-65cm délka 90-110 cm délka ocasu 20 cm délka rohů 35 cm hmotnost 15-30 kg

Biologická data

délka březosti 5-6 měsíců
počet mláďat 1pohlavní dospělostdélka života 10-15 letsociální jednotka skupinaaktivita denní
velikost teritoria

Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/67_gazellathomsoniikj7t7980.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.wildafrica.cz/images/animals/385_gazela-thomsonova.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.